Od roku 1990 se nám podařilo postupně vybudovat síť relativně sebevědomých demokratických institucí. Namátkou: Nejvyšší správní soud, Česká televize, Ústavní soud, Český rozhlas, svobodné volby a mnohé další, které mají za úkol bránit liberální demokracii, jíž se tu občas ve zkratce říká ‚západní‘. Vedle nich tu vznikl další klíčový fenomén svobodné společnosti – nezávislá střední třída složená z úspěšných zaměstnanců, z malých a středních podnikatelů či osob samostatně výdělečně činných. Ta dnes dostává díky dlouhé řadě vládních regulací těžce na frak a bude muset podle všeho zabojovat o své přežití. A jaksi nepovšimnuta se tu emancipovala nenápadná, ale velmi vlivná politická síla nezávislých starostů, kterých je většina z celkového počtu 6 tisíc obcí. Starostové jsou společností dlouhodobě vnímáni jako jednoznačně nejvěrohodnější reprezentanti tuzemské politiky daleko před Sněmovnou, Senátem, vládou i prezidentem. Významná část nezávislých starostů se postupně spojuje pod hlavičkou hnutí Starostové a nezávislí mimo jiné k obraně demokratických institucí, střední třídy a západního směřování naší země.
