Žijeme v krásném městě a bezpečné zemi, netrpíme nedostatkem vody, netrápí nás sucha, nezaměstnanost je nejnižší za posledních dvacet pět let. Praha 6 je navíc bezpečná, zelená a vzdělaná – zkrátka naše. Kampus Dejvice je plný studentů, na které čeká skvělá kariéra. ČVUT letos oslavilo 310 let od svého vzniku, Ústav organické chemie a biochemie díky patentům týmu profesora Holého získal za posledních 10 let 20 miliard korun a stal se v tomto ohledu nejúspěšnějším pracovištěm Akademie věd vůbec. Letiště Václava Havla oslavilo na začátku roku největší počet odbavených pasažérů od svého založení před 80 lety, Dejvické divadlo oslavilo čtvrtstoletí své blyštivé umělecké dráhy. Radnice, kde mám tu čest poslední tři roky působit jako místostarosta, splácí staré dluhy: architektu Janu Kaplickému pamětní plaketou, letci Františku Fajtlovi travnatým pomníkem jeho Spitfiru, válečné hrdince Boženě Kropáčkové za ukrývání parašutistů pamětní deskou, prezidentu Václavu Havlovi odhalením lavičky Ferdinanda Vaňka, jeho literárního alter ega. Veřejnost se začíná systematicky zapojovat do rozvoje města a překypuje nápady na jeho vylepšení. Moje jediná stížnost míří k předčasnému odchodu našeho kolegy, zastupitele za Starosty a nezávislé, ale samozřejmě především spisovatele Petra Šabacha z tohoto světa. To vše máme za sebou. Před sebou máme naopak prezidentské volby. A nejen ty. Těším se na ně. Protože jsem pevně přesvědčen, že my Pražané – a šestkoví zvláště – ukážeme světu, že máme dostatek rozumu i citu ke správné volbě.
