Přeskočit na obsah

Bajka o žlutém psu a modrém kohoutovi

Nedávno jsem si v Reflexu přečetl rýpnutí Žlutého psa Ondřeje Hejmy do bývalého souseda Petra Šabacha. Hejma se podivuje spisovatelově podpoře jednoho politického hnutí v lokálních volbách v rodných Dejvicích. Ironicky se ptá, zda to je kvůli inspiraci pro novou knížku a poznamenává, že Hovno hoří už Petr Šabach napsal. Ztrátu soudnosti jsem už téměř akceptoval u politiků, muzikantovi ji však odpustit nemohu. Mám na mysli zejména ty politiky, které Hejma tak vehementně mnoho let podporuje, a kteří se po ovládnutí dejvického revíru rozletěli i do sousedních lovišť. Mají (nebo měli?) ve znaku modrého ptáka, proto mluvím o rozletu a lovištích, samozřejmě.  Přestože tím ptáčkem ve stranickém znaku nebyl sup ani straka, mnozí obyvatelé Prahy 6 a blízkého okolí (mezi Ostravou a Aší) si myslí, že by právě tito opeřenci nejlépe vystihovali modus operandi předmětné strany.

Já, ačkoliv jsem rovněž dejvickým rodákem, jako oba moji oblíbení umělci, to vidím jinak.

Navrhuji, aby radnice Prahy 6 zakoupila sochu Kathariny Fritsch, která celé léto zdobila Trafalgarské náměstí před londýnskou Národní galerií. Umístil bych ji doprostřed dejvického Kulaťáku jako memento všech hříchů místních modrých i jiných ptáčků. Zaplatit by ji mohla třeba firma Key Investments, či ti, co stavěli metro z Dejvic na letiště, ale skončili v Motole.

Tou sochou je kohout v nadživotní velikosti a světe div se, je modrý. Německá umělkyně jistě neznala české politické reálie, ani neznala politickou agitační píseň Modrá je dobrá a svým dílem chtěla reagovat na něco jiného. Ale velká umělecká díla zdobí právě to, že mají v jiném prostředí a kontextu další překvapující význam. Co chtěla umělkyně svou sochou původně vyjádřit, nebudu rozebírat, slušné noviny by to stejně nemohly otisknout. A panu Hejmovi to také není třeba vysvětlovat. Jako velký znalec anglického slangu pochopitelně dobře ví, co modrý kohout v angličtině znamená.

Kdybych uměl dělat muziku jako Ondřej Hejma, složil bych písničku Modré hovno už nehoří a kdybych uměl psát jako Petr Šabach napsal bych bajku o štěkajícím žlutém psu a modrém kohoutovi.

 P.S.: Sochu Modrého kohouta doporučuji umístit na Vítězné náměstí pochopitelně až po volbách. Jednak budou již za chvíli a zatím totiž ještě na dejvickém prameni sedí modrá žába.

 Tomáš VohryzkaEkonom a obyvatel Dejvic

Bajka o žlutém psu a modrém kohoutovi - 24 32 5417f75bb939f katharina fritsch hahn cock on fourth plinth in trafalgar square london