V oblasti, kterou dnes označujeme jako Petřiny, nebylo dlouho nic než pozemky břevnovského kláštera a větrný mlýn. Zbytek větrného mlýna holandského typu z roku 1722, vestavěného na počátku 20. století do obytného komplexu najdeme dodnes na rohu ulic Za Zahradou a U Větrníku.
S první zástavbou území Petřin se začalo v ulici Sestupná (katastr Břevnov), která se svažuje směrem k Liboci. Roku 1891 tady koupil tesař Josef Písecký od břevnovského kláštera pozemek, na kterém pak postavil hospodu, nejprve známou jako U Trejtnarů a později U Velasů.
S masivnější výstavbou se ale na Petřinách začalo až kolem roku 1930. Mnoho zdejších pozemků tehdy od břevnovského kláštera skoupil obchodník a břevnovský starosta Jan Kolátor, který je za první republiky prodával svým politickým stoupencům jako stavební parcely. Na konci 50. let začala na Petřinách stavba jednoho z nejstarších pražských sídlišť podle návrhu Evžena Bendy a Vojtěcha Mixy. Tito dva architekti z Pražského projektového ústavu vytvořili na Petřinách do roku 1970 sídliště pro cca 13 tisíc lidí. Sídlištní byty byly přidělovány hlavně státním zaměstnancům a vojákům.
Petřinskému sídlišti dosud vévodí dvě dominanty – Ústav makromolekulární chemie ČSAV, který v roce 1965 vyrostl podle plánů známého architekta Karla Pragera, a hotelový dům na veleslavínské straně Petřin. Třinácté patro hotelového domu bylo svého času nejvyšším místem v Praze, a proto z nedostavěného hotelového domu během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 provizorně vysílala Československá televize na vysílač Buková Hora. V blízkosti hotelového domu vzniklo v letech 1996 – 2000 další malé sídliště dle projektu Vlada Miluniče, který je mimo jiné spoluautorem slavného Tančícího domu na nábřeží. A ještě jedna zajímavost na závěr – v základní škole Petřiny-sever se natáčely scény pro kdysi oblíbený seriál My všichni školou povinní.
