Praha 6 za posledních 15 let investovala do navyšování kapacit a velkých oprav v oblasti školství 1,6 miliardy korun. Na webu Prahy 6 se lze také přehledně dočíst, kam konkrétně peníze směřovaly. „Aktuálně hledáme nové zdroje financování, ideálně z rozpočtu hlavního města nebo prostřednictvím evropských fondů. Doba, kdy Praha 6 investovala peníze z prodeje bytového fondu, je už definitivně za námi,“ uvedl Jan Lacina.
Mezi plánované projekty patří výstavba ZŠ Kocínka při ZŠ Bílá právě v nejzatíženější oblasti Dejvic a Bubenče. Zahájení stavby, která byla připravovaná již za bývalého vedení radnice, ale zpožďují opakovaná odvolání účastníků řízení, například spolku Pro Hanspaulku. Podle opoziční zastupitelky Strany zelených lze zamezit zpožďování staveb, které vznikají ve veřejném zájmu tím, že projekty budou od počátku komunikovány s veřejností, aby se neztrácel se čas s odvoláními, jak je tomu nyní v případě dostavby MŠ a ZŠ Na Kocínce.
Zveřejněná demografická studie obsahuje prognózu počtu a věkového složení dětí s trvalým bydlištěm ve spádových oblastech základních škol Prahy 6 až do roku 2030. Lze se v ní například dočíst, že „…počet dětí ve věku docházky do základní školy se bude v nejbližších letech poměrně výrazně zvyšovat. Poroste však především počet žáků vyšších ročníků, zatímco počet dětí zahajujících školní docházku by měl v roce 2014/15 dosáhnout svého maxima a v dalších letech by měl být stabilní nebo dokonce mírně klesat.“
I proto je místostarosta Jan Lacina (STAN) přesvědčen, že situace ve školství je stabilizovaná. „Kapacita škol potřeby pro děti ze spádových oblastí bezpečně uspokojuje. Nejsme a nebudeme v tísni. V době zápisů může situace pro laika vypadat vyhroceně, jenže nakonec se ukáže, že máme stále dostatečnou rezervu. To je dáno především tím, že řada rodičů požádá o roční odklad nástupu svého dítěte do školy. Nemálo dětí také zamíří do prestižních soukromých škol po celé Praze.“
Místostarosta Lacina přirovnává současné dění k plánovaným parkovacím zónám: „Je to podobné. Parkovací zóny přesouvají problém jinam. Stejně tak je to se s aktuální populační vlnou v Praze 6. Své šestkové žáky bezpečně umístíme, razantně ale ubývá možnost nabídnout vzdělávání dětem z okolních městských částí či přilehlých obcí ve Středočeském kraji. Ty se už do prvních tříd nevejdou.“
Děti se do škol přijímají na základě kritérií stanovených řediteli. Podle nich mají prioritu kromě spádových dětí i děti z Prahy 6, především ty, které mají ve škole sourozence. Pokud ale počet uchazečů převyšuje možnosti školy, může rozhodovat los. Taková situace letos poprvé nastala v základní škole Petřiny-sever. „Bez obtíží jsme vyhověli uchazečům ze spádové oblasti a těm, kteří mají ve škole staršího sourozence. Pro nespádové děti s trvalým pobytem v Praze 6 zbývalo 20 volných míst, o která se losovalo z 38 zájemců,“ uvedla ředitelka školy Jana Kindlová. „Zájem nás těšil a zavazoval postupovat při rozhodování co nejprůhledněji. Losování, mimo jiné doporučené ombudsmankou Šabatovou, je transparentním, spravedlivým a nejobjektivnějším řešením takové situace,“ dodala s tím, že nepřijatým dětem drží místo jejich spádová škola. Podle ředitelky Kindlové ZŠ Petřiny-sever dlouhodobě vytváří plán rozvoje a má k dispozici výhled i na následující roky, rozšíření tříd ale neplánuje. Vše souvisí také s kapacitou družin, školní jídelny i s pracovními silami.
Losování kritizovala Strana zelených. Podle opoziční zastupitelky Ducháčkové-Chotkové jsou ředitelé pouze rukojmími kritérií, která si nastavili, a vinu vidí u politiků: „Losovačka na Petřinách je výsledkem špatného politického plánování,“ říká Ducháčková a dodává: „Strana zelených v minulosti upozorňovala, že této lokalitě, která začíná hrát na Praze 6 prim jako oblast tak zvaných startovacích bytů pro mladé rodiny, je třeba věnovat zvýšenou pozornost.“ Zastupitelka za Stranu zelených navíc považuje demografickou studii za zcela neaktuální. „Odbor školství by měl nechat vypracovat novou, ve které se promítnou i další proměnné. Například struktura stárnutí obyvatel v jednotlivých lokalitách městské části či další developerské projekty, které vznikly či vznikají,“ domnívá se.
Podle místostarosty Jana Laciny si Strana zelených dostupné informace buď špatně vykládá, nebo záměrně plete lidi: „Zelení do veřejných debat přinášejí často apokalyptické scénáře, které se míjejí s realitou,“ uzavírá místostarosta.
Kateřina Maršálová
