Park v okolí usedlosti Ladronka dnes navštěvují především in-line bruslaři a běžci, kteří si oblíbili tamní naměřený asfaltový okruh. Jen málokoho z těch, kdo se tudy dnes prohání na bruslích, by asi napadlo, že v okolí Ladronky byl počátkem 18. století zřízen hromadný hrob pro oběti morové epidemie a za dob Karla IV. tady stával lis na vinnou révu.
Ve středověku se v okolí dnešní usedlosti Ladronka těžila opuka. Tato hornina totiž patřila v té době k často používaným stavebním materiálům – mezi známé pražské stavby z opuky patří například Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě. Za vlády Karla IV., který byl jak známo velkým příznivcem pěstování vinné révy, vyrostly na přilehlých stráních vinice a v místě dnešního parku prý stával lis na víno.
Ve druhé polovině 17. století koupil pozemky v okolí Ladronky šlechtic Filip Ferdinand de la Crone. Kolem jeho pozemků tehdy vedla frekventovaná říšská silnice a poutní cesta z hradčanské Lorety do kláštera v Hájku u Unhoště, a proto zde tento italský hrabě nechal postavit zájezdní hostinec v barokním slohu. Svému účelu sloužil až do 19. století, kdy začal mít nouzi o hosty, protože nově postavená silnice se mu vyhnula. V té době patřila usedlost a okolí řádu Maltézských rytířů, kteří ji koupili bezprostředně po smrti hraběte de la Crone zřejmě od jeho manželky. Temnou kapitolu v historii dnešního parku tvoří počátek 18. století. V roce 1713 zasáhla Čechy morová epidemie a břevnovský hřbitov přestal kapacitně dostačovat. V místě dnešního parku proto vznikl hromadný hrob pro oběti moru.
V roce 1922 získalo usedlost do svého majetku město Praha. Chvíli sloužila jako obytný objekt pro několik rodin, za komunistického režimu v ní pak sídlil podnik Sady, lesy, zahradnictví. Barokní stavba ovšem značně chátrala, a to i přes to, že byla památkově chráněna. Po sametové revoluci obsadili zdevastovanou usedlost squatteři, kteří z ní vytvořili alternativní kulturní a společenské centrum. O tom, že tamní squatterská komunita ve své době skutečně měla podporu veřejnosti, svědčí i to, že po prvním pokusu o vystěhování v roce 1995 podepsalo petici na záchranu Ladronky dva a půl tisíce lidí. Tlak na vyklizení statku ale sílil a poslední obyvatele vystěhovala policie v listopadu roku 2000. Ladronka poté zůstala několik let prázdná a od roku 2005 zde funguje restaurace a sportovní centrum.
