Kdo zná pražské čtvrti Liboc a Ruzyně, tak ví, že uprostřed trojúhelníku mezi oborou Hvězda, Divokou Šárkou a starou Ruzyní najde poměrně odpudivý téměř 70-ti hektarový průmyslový a skladový areál. Dnes ho částečně vlastní a spravuje česká armáda a částečně funguje jako logistický a skladový park několika soukromých společností. Areál z velké většiny stále funguje, tj. nejedná se o typický opuštěný brownfield (což jsou zjednodušeně řečeno nevyužitá území nebo objekty, které už neslouží svému původnímu, typicky průmyslovému nebo zemědělskému účelu), který známe z jiných pražských lokalit. Je s podivem, že i dnes v roce 2014 zůstává uprostřed poměrně romantické a starosvětské zástavby staré Liboce a Ruzyně tento uzavřený a oplocený urbanistický vřed, který vznikl historicky v rámci živelného rozvoje města a průmyslu, ale dnes – v době, kdy se okolní oblasti staly jednoznačně součástí vnitřní Prahy – už nemá své opodstatnění. Další rozvoj tohoto území a s tím související změna účelu jeho užívání na plochu pro bydlení a žití (!) je tedy zcela v pořádku.
Vzhledem k tomu, jak zásadní vliv bude mít zástavba takto rozsáhlé lokality nejen pro okolní čtvrti, ale i pro celou Prahu 6, tak by běžný občan mohl očekávat, že se vedení radnice Prahy 6 s těmito rozvojovými plány svěří svým občanům, jejichž jménem vykonává správu města, a to minimálně formou transparentního zveřejnění celé dokumentace a několikanásobného veřejného projednání, kde fundovaně vysvětlí občanům, jaké plány s územím má a jaké to bude mít dopady na životní prostředí, na dopravu, na dostupnost služeb apod.
V současné pražské komunální politice (symbolizované klientelistickou ODS a ČSSD) je ale bohužel běžné, že se podobné záležitosti nezveřejňují, resp. na jejich zveřejnění se nikterak neupozorňuje a s občany se nikdo nebaví. Oni tomu přeci běžní lidé nerozumí a my ostřílení komunální politici a radniční úředníci víme nejlíp, co je pro město dobré. A dobré je to, co je jednoduché a snadno spočítatelné. Nemají rádi rýpaly, kteří se moc ptají, všechno komplikují a čeří vodu. Lidé by se pak totiž mohli začít ptát, co z toho nebo onoho konkrétního projektu města mají oni, kteří v dané lokalitě bydlí a žijí, a co z toho má třeba někdo jiný…
Naštěstí máme v Liboci lidi, kterým není osud místa, kde žijí, lhostejný. Takovým člověkem je např. Jan Rybář a jeho web www.liboc.info, díky kterému se dozvídáme, že Praha 6 uspořádala v roce 2010 urbanistickou soutěž a následně vloni požádala o úpravu územního plánu dané lokality. Dozvídáme se, že za našimi ploty má vyrůst nové město pro 15 000 obyvatel s až sedmipatrovými domy. Dozvídáme se, že developer Central Group už koupil významnou část areálu. Dozvídáme se, že plánované protažení tramvajové trati z Divoké Šárky do polí za Dědinou bude do budoucna sloužit i tomuto rozvojovému projektu a stavbě dalšího kutilského obchoďáku na poli mezi Dědinou a Pražským okruhem – ale negativní dopady ponesou především starousedlíci na sídlišti Dědina a v okolí Vlastiny. A na závěr se dovídáme, že bez ohledu na okolní klidnou zástavbu chce radnice otevřít přes Liboc stavidla tranzitní dopravy mezi Vypichem a Evropskou, resp. letištěm.
Toto všechno se dovídám z webu soukromé iniciativy a ne z časopisu Šestka, z smsky radnice nebo z webových stránek Prahy 6. Souvislosti mezi jednotlivými kousky puzzle na téma rozvoje Liboce a Ruzyně si musím domýšlet sám. Jedno už ale vím jistě, pohár totiž přetekl. Pokud se po těchto obecních volbách stanu členem zastupitelstva, tak napnu všechny své síly k tomu, aby se podobné věci už nemohly dít.
Petr Prokop, občan Liboce a kandidát STAN do zastupitelstva Prahy 6
