V malebném Šáreckém údolí na hranici Dejvic stojí jedno z oblíbených míst svatebčanů – památkově chráněný zámeček Jenerálka. Budova je sice veřejnosti nepřístupná, protože v ní sídlí baptistický teologický seminář, svatby se zde ale pořádat mohou.
Na místě dnešního zámku stávalo původně obyčejné hospodářské stavení, jehož součástí byla prý i kovárna a hospoda. S výstavbou zámku se začalo až ve 2. polovině 18. století, a i když to dnes už tak úplně nevypadá, byl v době svého vzniku obklopen vinicemi, které patřily Strahovskému klášteru, a v jeho okolí se lisovala většina klášterního vína. Za dob první republiky v letech 1923–24 v něm podle projektu Milana Babušky zbudovali Domov československých legionářů a invalidů v novobarokním stylu. Změnily se vnitřní dispozice a přestavbou vznikly obytné místnosti pro víc než sto válečných veteránů z první světové války. Pro jejich potřeby byla v zámečku vybudována také velká kuchyně, jídelna, prádelna a knihovna. Jako technologická novinka sem bylo zavedeno ústřední topení.
Smutnou kapitolu v dějinách zámečku tvoří druhá světová válka. Po atentátu na Reinharda Heydricha sloužila totiž Jenerálka jako dětský domov pro děti odbojářů a příbuzných parašutistů, kteří byli buď popraveni, nebo převezeni do koncentračních táborů. V dětském domově pro válečné sirotky údajně vládl velmi tvrdý režim a na děti dohlíželo gestapo. Nesměli si číst, učit se a dokonce ani používat vlastní příjmení. V době komunistického režimu sídlil v zámku Jenerálka podnik Tesla. Výzkum, který tehdy v Jenerálce probíhal, ovlivnil údajně i dobývání vesmíru, protože se zde vyvíjely a zdokonalovaly obrazovky, které později využíval sovětský kosmický program. Po roce 1989 koupila značně zchátralý zámek Evropská baptistická federace, která objekt zrekonstruovala a založila tady teologický seminář.
