Vítězné náměstí, kterému však Pražané častěji říkají Kulaťák, je jedno z nejvýraznějších a zároveň nejfrekventovanějších míst v Praze. Ikonické veřejné prostranství Prahy 6 je při tom dodnes stále nedokončené. Urbanistický koncept architekta Antonína Engela z doby první republiky byl totiž v době velké hospodářské krize pozastaven. Náměstí tak na svou finální podobu čeká dodnes. Vzhledem k tomu, o jak významný prostor se jedná, je důležité dobře zvážit, jaké stavby a za jakým účelem zde vyrostou.
I když lidé překřtili Vítězné náměstí na Kulaťák, samo náměstí pravidelný kruhový tvar nemá. Polovina náměstí v okolí ulice Dejvická je dokonce pravoúhlá. Přezdívku ale náměstí spíš než kvůli svému tvaru získalo díky velkému kruhovému objezdu, který se nachází uprostřed. Až do začátku 40. let po tomto kruhovém objezdu jezdily i tramvaje. Kolejová křižovatka uprostřed objezdu totiž vznikla až v roce 1942. Kromě aut, tramvají a autobusů se pod náměstím nachází ještě zastávka metra Dejvická, která spolu s I. P. Pavlova patří nejvíce využívaným stanicím v Praze. Pod dobovým názvem Leninova byla tato stanice trasy A slavnostně uvedena do provozu v srpnu roku 1978. Tehdy se ostatně i samotné náměstí nejmenovalo Vítězné, ale náměstí Říjnové revoluce a v jeho severovýchodní části stál pomník V. I. Lenina.
Autorem urbanistického řešení Vítězného náměstí je významný český architekt Antonín Engel, který je mj. také autor projektu památkově chráněné Podolské vodárny. Jeho koncept centrálního náměstí v době první republiky nově vznikající čtvrti – tedy Dejvic – ale zůstal nedokončen. Starostové a nezávislí podporují dostavbu Vítězného náměstí právě na bázi Engelova konceptu z 20. let se čtyřmi branami na čtyři světové strany. Nicméně taková dostavba by měla proběhnout až v letech 2018 – 2020. Centrální Praha 6 v okolí Vítězného náměstí je totiž nyní neúměrně přetížena dlouholetým budováním tunelu Blanka. Podmínkou dostavby náměstí by ale měl být veřejný prospěch nových budov a zachování velkého centrálního parku ve vnitrobloku pro farmářské trhy a trhy s uměním.
Řešení, které Starostové a nezávislí v souvislosti s dokončením urbanistické podoby Vítězného náměstí rozhodně nepodporují je výstavba tzv. Ledního medvěda. Budova je ve všech odhledech naddimenzovaná nad povolenou regulaci a neplní dostatečně ani veřejný zájem. Po rozhodnutí městského soudu musí být sice budova menší a v souladu s konceptem Vítězného náměstí. Bude ji však nepochybně stavět PPF, která má plochu pronajatou na 99 let v rámci akciové společnosti Vítězné náměstí, kterou ovšem Praha 6 rozhodnutím stávajícího vedení opustila. Místní obyvatele, kteří proti stavbě Ledního medvěda protestovali, u soudu úspěšně zastupoval kandidát Starostů a nezávislých – právník Ondřej Tošner. Otázka ale i přes tento dílčí úspěch stále zní “Co bude na pozemku PPF místo starého Ledního medvěda stát?“. Vzhledem k tomu, jak důležitou tepnou života Prahy 6 v současné době Vítězné náměstí je, by na prvním místě měl být zájem a názor místních obyvatel a ne komerční zájmy.
