Žáci za sebou mají první měsíc v dalším školním roce. Jaký vlastně byl? Mohlo by se zdát, že to samozřejmě bude v každé škole jiné, já si ale myslím, že to tak úplně není. Tedy alespoň v Praze 6. Prvňáčci přišli do školy, která je většinou moderní, zrekonstruovaná, bezpečná a přátelská. Na prvním stupni tu na děti čekají páni učitelé a paní učitelky, které se na děti kupodivu těší. Děti jim píší pohledy z prázdnin a je zřejmé, že řada z nich chodí do školy ráda. Někteří možná jen kvůli kamarádům, ale někteří mají rádi školní život, který pro ně není určitě žádná nuda.
Je skoro zázrak, že se v českém školství, které je již poměrně dlouhou dobu výrazně podfinancované, daří udržet nadšené a zapálené pedagogy a další pracovníky, kteří chod školy zajišťují, že se daří sehnat prostředky na nákup učebních pomůcek, pracovních sešitů apod. Základní školy v Praze 6 udržují poměrně vysoký standard vzdělávání v řadě oblastí, např. anglického jazyka, jak ukazují výsledky SCIO testů. Samozřejmě, je co zlepšovat. Nicméně je dobré si uvědomit, že do školy přicházejí dnes ve velké míře děti s různými handicapy, jako jsou poruchy učení nebo poruchy chování. Děti, které pocházejí z neúplných nebo nefungujících rodin, děti s rozličnými zájmy a zálibami, děti nadané a rychle se učící, děti sociálně zanedbané a ve výčtu bych mohl i nadále pokračovat. Současná základní škola začíná být typická také třídami s větším počtem žáků. Z výše uvedeného je zřejmé, že vzdělávání a výchova těchto dětí klade na učitele velké nároky. Příprava na vyučování je náročná i časově a jak jsem již řekl, finančně špatně ohodnocená.
Na druhém stupni se k výše uvedeným problémům připojuje odchod nejlepších žáků na víceletá gymnázia, což způsobuje ztrátu motivace řady dětí, ale někdy také učitelů. Opomenout nemohu ani pubertu a s ní související výchovné problémy. Tady mi řada rodičů potvrdí, že výchova mladých teenagerů, má úskalí, se kterými si často nikdo neví rady a jediným receptem na úspěch je trpělivost a pedagogický optimismus a někdy i třeba změna školy.
Za dvacet pět let své učitelské praxe jsem dospěl k poznání, že nejdůležitější je dobrá a zvládnutá komunikace, a tak bych za sebe a za své kolegy chtěl slíbit všem dětem a jejich rodičům, že obrátí-li se na nás, že se je budeme snažit slyšet, že budeme společně s nimi hledat taková řešení, která přispějí ke spokojenosti dětí ve škole. Jak se nám to daří, poznáme velmi snadno, stačí se jich zeptat, jak se ve škole cítí.
Petr Karvánek, ředitel základní školy, kandidát do zastupitelstva Prahy 6 za Starosty a nezávislé
