„Budeme se o Praze 6 radit s vámi. Ne s politickými podnikateli,“ slibuje do těchto komunálních voleb z pátého místa kandidátky Starostů a nezávislých v Praze 6, autor zákona o svobodném přístupu k informacím a poradce pro otevřenost radnic Oldřich Kužílek. Naráží tím na jedno z traumat Pražanů: Sebevědomé politické reprezentace se za léta opoziční smlouvy ODS a ČSSD přenesené bohužel i na lokální úroveň zapomněly ptát na jednu klíčovou věc: Co si myslí o své obci a její budoucnosti občané.

Před třiceti lety jsem se přivdala do čtvrti mého manžela, klidné a zelené části na rozhraní Dejvic a Bubenče, kde je tak blízko do Královské obory, ke sportu, řece, malebnému nádraží i plechovým garážím Šakalích let.

Stavby architekta Karla Pragera jsou mezi lidmi dodnes přijímány značně rozporuplně. Někteří je upřímně nenávidí, pro jiné jsou to vizionářské budovy s výrazným rukopisem, které si zaslouží náš obdiv a památkovou ochranu. Mezi nejznámější Pragerovy realizace v hlavním městě patří budova bývalého Federálního shromáždění a budova Nové scény Národního divadla. Jednu jen o trochu méně známou Pragerovu stavbu ale najdete i u nás v Praze 6. Od první poloviny 60. let stojí na Petřinách budova Ústavu makromolekulární chemie

Šárecké údolí, dějiště románů E. Štorcha a Jiráskových pověstí, obývané od neolitu, jak dokazují vykopávky na Jenerálce, patří k nejkrásnějším místům v Praze.

Dukla připravila v neděli /24.8.14/ svým fanouškům překvapivý present. Překvapila i sebevědomé, přeplacené a přeceňované rudé plejery a vsítila spartánovi Bičíkovi hráčem Bergerem utěšený goal. Dukla v nových sweaterech předvedla váženému obecenstvu bojovný team-work, přesto nutno oceniti nadevše výkon mladého forwarda Krmenčíka.

To to uteklo. Mám pocit, že sotva prázdniny začaly, už zase končí… A ještě pár dní a bude tu první září a moje osmiletá Kristina půjde do 3. třídy. A moc se netěší. Spíš vůbec.

Historické události a střídání politických režimů se v Praze 6 zhmotnily nejen v řadě různých památníků a reprezentativních budov, ale svou stopu dějiny vždy otiskly i do názvů místních ulic a náměstí.

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) už dávno nejsou posledním vagónkem v rozjetém vlaku TOP09. Jsou otevření, sebevědomí, povzbuzení řadou úspěchů, ale především: Jsou pevně zakořenění v českém politickém systému a mají velkou touhu prosadit se výrazně v největších městech. Hlavně v Praze.

Architektura z dob komunistického Československa dodnes u řady lidí vzbuzuje spíš negativní emoce spojené s celkovou atmosférou a historickými událostmi tehdejší doby. Přesto, pokud se na některé stavby podíváme optikou ryze architektonickou, vznikla i v Praze 6 řada poměrně zajímavých staveb, jejichž kvality dnes někteří odborníci začínají vyzdvihovat.

V mládí intenzivně sportoval – do osmnácti byl členem Střediska vrcholového sportu mládeže Dukla Praha. Následující čtvrtstoletí strávil ve světě médií. Býval reportérem v Reflexu, Lidových novinách, na Nově i na Primě, posledních čtrnáct let s Michalem Prokopem připravoval jako producent, scenárista a později i režisér respektovanou talkshow České televize Krásný ztráty, moderoval dokumentární cyklus 13. komnata, v Praze mezitím otevřel několik literárních kaváren, byl členem managementu festivalu Praha – Evropské město kultury, řídil celodenní vysílání ČT1 ke 20. výročí tzv. Sametové revoluce pod názvem Albertov 16:00… V loňském roce se rozhodl pro zásadní změnu: Svou energii přesměroval k hnutí Starostů a nezávislých (STAN) v Praze a stal se jeho lídrem v Praze 6.

V časech první republiky fungovalo kino Ořechovka jako kulturní a společenské centrum tehdy nově postavené stejnojmenné vilové čtvrti. Stejnou roli by tento prostor s bohatou historií mohl plnit i dnes. Každá lokalita Prahy 6 by měla mít své centrum – veřejný prostor se zelení a možností oddechu, s kulturním zařízením a obchůdky. Pro Ořechovku by takové centrum mohlo být jednoznačně v okolí kina Ořechovka.

Kino Ořechovka, které stojí ve stejnojmenné vilové čtvrti, bylo postaveno začátkem 20. let minulého století. Kino bylo součástí tzv. centrálního domu č.p. 250, který se tehdy stal společenským a kulturním centrem nově vznikající čtvrti. Autorem návrhu centrální budovy s kinem byl architekt a urbanista Jaroslav Vondrák, jeden z nejnadanějších absolventů slavného ateliéru Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

Žlutej balet! Fotbalová liga už se zase rozjíždí. Konečně! Ty dva měsíce, kdy se nehrálo, byly k nevydržení. Ještě že bylo mistrovství světa v Brazílii a bylo aspoň na co koukat v televizi. Fotbal je totiž droga, které většina fanoušků propadne už v dětství a až do smrti se jí nezbaví.

Koupališti v Šáreckém údolí lidé často přezdívají taky U Veselíka nebo U Veselíků. V roce 1930 totiž zdejší plovárnu založil právě podnikatel Alois Veselík. Jeho potomci se o koupaliště, které bývá označováno za nejkrásnější v Praze, starají dodnes.