V oblasti, kterou dnes označujeme jako Petřiny, nebylo dlouho nic než pozemky břevnovského kláštera a větrný mlýn. Zbytek větrného mlýna holandského typu z roku 1722, vestavěného na počátku 20. století do obytného komplexu najdeme dodnes na rohu ulic Za Zahradou a U Větrníku.
Jako u všech kauz, ve kterých se vypaří veliké peníze, existuje nepochybně i okolo kauzy Key Invetments spousta smluv, finančních převodů, policejního vyšetřování, právních posudků, obvinění a soudních rozhodnutí, jejichž suma nakonec spolehlivě zatemní základní podstatu věci.
Starostové a nezávislí se poslední týden před volbami rozhodli křižovat Prahu 6 v historické tramvaji, ve které si zřídili „volební kancelář“. Obyvatelé Prahy 6 i přes současnou přemíru volebních sdělení reagují velmi potěšeně či pobaveně, starším lidem připomíná jejich mládí, kdy se do tramvají dalo naskočit za jízdy, mladší zase mohou ocenit neuvěřitelně kvalitní práci svých předků – vždyť volební tramvaji se starostovským volebním číslem 9 je právě devadesát devět let.
Starostové a nezávislí v Praze 6 vyjadřují znepokojení nad další nepovolenou demolicí a následnou černou stavbou v Praze 6, která se podle pátečního sdělení médií tentokrát týká přímo kandidátky na starostku Prahy 6 za hnutí ANO Patricie Pražákové.
V malebném Šáreckém údolí na hranici Dejvic stojí jedno z oblíbených míst svatebčanů – památkově chráněný zámeček Jenerálka. Budova je sice veřejnosti nepřístupná, protože v ní sídlí baptistický teologický seminář, svatby se zde ale pořádat mohou.
Své jméno získala dnešní vilová čtvrť podle vysoce postaveného úředníka Hanse Paula Hipmanna, který si zde v roce 1733 nechal postavit barokní zámeček. V okolí zámečku byly ještě v 19. století převážně vinice a několik větších hospodářských usedlostí. Stavební boom v této oblasti nastal až v době první republiky.
Žáci za sebou mají první měsíc v dalším školním roce. Jaký vlastně byl? Mohlo by se zdát, že to samozřejmě bude v každé škole jiné, já si ale myslím, že to tak úplně není. Tedy alespoň v Praze 6. Prvňáčci přišli do školy, která je většinou moderní, zrekonstruovaná, bezpečná a přátelská. Na prvním stupni tu na děti čekají páni učitelé a paní učitelky, které se na děti kupodivu těší. Děti jim píší pohledy z prázdnin a je zřejmé, že řada z nich chodí do školy ráda. Někteří možná jen kvůli kamarádům, ale někteří mají rádi školní život, který pro ně není určitě žádná nuda.
V Praze žijí jako v každé metropoli nejrůznější lidé. Mají různé vzdělání, příjmy, potřeby i názory. Ale v jedno se shodnou: Všichni chtějí zaparkovat. Jenže právě parkování je typickou ukázkou střetu nejrůznejších zájmů, který je obecně pro život v metropoli typický. Parkování nejde vyřešit levnými politickými gesty. Vyžaduje plán a dlouhodobé cílevědomé úsilí.
V Praze 6 najdeme nejrůznějších památníků a soch poměrně dost. Část z nich jako třeba pomník obětem 1. světové války na Macharově náměstí ve Střešovicích pochází už z období první republiky. Velké množství pomníků v Praze 6 vzniklo za dob minulého režimu a některé sochy z této doby jako třeba Vladimír Iljič Lenin na Vítězném náměstí byly po roce 1989 odstraněny.
Bořislavka byla kdysi ospalou vesnickou částí původních Dejvic. Pak klidným a nenápadným místem k bydlení ve vilkách se zahradou, na půli cesty mezi Hanspaulkou a Ořechovkou. Teď je z Bořislavky hyperparkoviště pro auta lidí, co do Prahy jezdí pracovat.
Koncerty, divadlo, filmy, přednášky, diskuze, výstavy a další kulturní nebo dobročinné akce – to všechno se děje v kulturním a komunitním centru Klubovna v Dejvicích. Klubovna sídlí v budově bývalé dvoutřídky z 50. let v ulici Generála Píky a je to místo otevřené nejen kultuře, ale všem smysluplným projektům a setkávání lidí.
Osobně jsem byl u toho, když se paní starostka Prahy 6 Marie Kousalíková rozhořčovala v Písecké bráně, že za její peníze pořádají organizátoři opoziční mítink. Protože se v těch dnech dozvěděla, že hlavní hvězda akce Literáti Prahy 6 – spisovatel Petr Šabach potvrdil svou kandidaturu za Starosty a nezávislé.
K Chittusssiho nemocnici mám velmi osobní vztah. Při studiu medicíny jsem si zde přivydělávala jako pomocná pečovatelka a začínala tak sbírat své první medicínské zkušenosti a naplňovat představy o práci ve zdravotnictví. Tenkrát to byla plnohodnotná nemocnice, která měla nejen obecnou internu, ale i oddělení akutní medicíny, kam přiváželi pacienty v ohrožení života. A samozřejmě zde byla i část pro dlouhodobě nemocné.
Je to lákavé: Vystřihnout část anglického projevu v podání premiéra republiky, který nemá právě brilantní výslovnost a proti němu postavit malé děti ze základní školy, které mluví anglicky lépe než on. Právě tak vypadá video, které v posledních dnech letí internetem.
Kdo zná pražské čtvrti Liboc a Ruzyně, tak ví, že uprostřed trojúhelníku mezi oborou Hvězda, Divokou Šárkou a starou Ruzyní najde poměrně odpudivý téměř 70-ti hektarový průmyslový a skladový areál. Dnes ho částečně vlastní a spravuje česká armáda a částečně funguje jako logistický a skladový park několika soukromých společností.
Park v okolí usedlosti Ladronka dnes navštěvují především in-line bruslaři a běžci, kteří si oblíbili tamní naměřený asfaltový okruh. Jen málokoho z těch, kdo se tudy dnes prohání na bruslích, by asi napadlo, že v okolí Ladronky byl počátkem 18. století zřízen hromadný hrob pro oběti morové epidemie a za dob Karla IV. tady stával lis na vinnou révu.
Média a veřejnost se od tohoto víkendu rozhořčují, jak mohla radnice Prahy 6 odpustit poplatky ve výši několika miliónů korun tak komerční akci, jako byl koncert skupiny Kabát na Bílé Hoře a ještě za ně zajistit úklid prostranství a další služby. Lidové noviny, které si spletly devítičlennou radu s pětačtyřicetičlenným zastupitelstvem, omylem spláchly mezi viníky i Stranu Zelených, která s tím protentokrát nemá nic společného.
Ruzyňské letiště oficiálně zahájilo provoz 5. dubna 1937. První letadlo, které přišly na nově otevřené letiště vyhlížet davy lidí, tady přistálo v devět hodin ráno. Jednalo se o letoun typu Douglas DC-2, který patřil Československé letecké společnosti. Stroj měl kapacitu pouhých 14 cestujících a linka vedla z Piešťan přes Zlín a Brno. O hodinu později dosedl na tehdy ještě nezpevněnou travnatou plochu letiště i první mezinárodní spoj společnosti Air France, který létal na trase Vídeň – Praha – Drážďany.
Nedávno jsem si v Reflexu přečetl rýpnutí Žlutého psa Ondřeje Hejmy do bývalého souseda Petra Šabacha. Hejma se podivuje spisovatelově podpoře jednoho politického hnutí v lokálních volbách v rodných Dejvicích. Ironicky se ptá, zda to je kvůli inspiraci pro novou knížku a poznamenává, že Hovno hoří už Petr Šabach napsal. Ztrátu soudnosti jsem už téměř akceptoval u politiků, muzikantovi ji však odpustit nemohu.
Obora Hvězda je místem, které lidi přitahovalo odnepaměti. Kdysi tu prý dokonce bývalo pohanské obětiště. První písemná zmínka o tomto území pochází z roku 993. Jde o darovací listinu, ve které přenechal kníže Boleslav II. les tehdy zvaný Malejov s dvorem Hluboc nově vzniklému břevnovskému klášteru.